Recenze: Pozornost

Recenze: Pozornost

pozornost

Knihy z nakladatelství Jan Melvil Publishing jsou prostě špičkové. Každá se ještě před svým vydáním stává celebritou, na jejíž vstup na červený koberec českého trhu se třese nejeden intelektuál. Takže když v knihovně objevím některý z těchto pokladů, jsem více než potěšena. Tentokrát byla mezi mými úlovky Pozornost Davida Golemana. Její podtitul zní: Skrytá cesta k dokonalosti.

Když se mysl toulá

Jasné jako česká facka a přitom tak těžké. Udržet pozornost na důležitou skutečnost. I při psaní této recenze mi občas myšlenky utečou úplně mimo téma. Ale pozor, Goleman odhaluje také přínosy toulající se mysli. Ta sice odvádí naše soustředění od úkolu a snižuje výkonnost, ale současně se při toulání zlepšujeme v tzv. tvůrčím vhledu. Je důležitá zejména pro kreativitu. Z denního snění se rodí kreativní objevy. Když přestanete svou mysl znásilňovat a dáte ji občas svobodu, rozletí se i do těch nejzapadlejších koutů a spolehněte se, že se vrátí se štědrou nadílkou.

Klíčem je rovnováha

Samotná toulající se mysl bývá však často příčinou trápení. Má totiž silnou tendenci se zaobírat svým egem. Přemítání o sobě samém je výchozím stavem mysli – default mode. Vnitřní samomluva vyvolává úzkost.

Reakce na aktuální podněty či aktivní soustředění jakéhokoli druhu vyřazuje z činnosti „já“, zatímco nezaměřená pozornost nás vrací do stavu pohodlného „bahna“ přemítání.

Vyzkoušela jsem skvělý Golemanův tip na odvrácení řečnění ega a bezvadně funguje. Prostě začněte odečítat sedm od stovky. Není to úplně jednoduché a díky soustředění pozornosti na tento úkol, se ego stáhne a mysl se utiší.

Vyvážená otevřená pozornost je klíčovou schopností, která nám umožňuje zůstat vyrovnanými.

Umění uvědomění si sebe sama

Naslouchání svému vnitřnímu radaru nás může oddělit od života na houpačce a dovolit nám prožít život dobře a podle vlastních hodnot. Při rozhodování o důležitých životních otázkách často necháme rozhodnout tzv. své srdce. Vybíráme si životního partnera, dům… Vnitřní kormidlo řídí náš život.

Jistě také znáte ten vtíravý pocit, že jste na něco zapomněli. To se váš somatický marker hlásí o slovo – tělesné podněty vám naznačují, že je něco špatně.

Síla vůle určuje náš osud

Souboj mezi soustředěním a rozptýlením probíhá vždy, když se snažíme odolávat vábení nežádoucí činnosti. Dokázat soustředit se na jednu věc a nevšímat si ostatních je samotným jádrem síly vůle. Schopnosti kognitivní kontroly je možné se naučit a dokázat tak ovládat velkou část svého života. Nenechat se smýkat svými krátkozrakými choutkami a nenaplnit svůj život pouhými reakcemi na podněty.

3 druhy empatie

Zdivočelá empatie – typická pro sociopaty. Využívají kognitivní empatii k manipulaci s druhými. Jsou to patologičtí lháři, paraziti na druhých, trpí nedostatkem soucitu s lidmi v nouzi. Nemají obavy z trestu.

Emocionální empatie – vycítění cizí bolesti. Hodí se u zdravotníků.

Empatická účast – věnování pozornosti. Má velký zklidňující efekt pro trpícího.

Pozornost globálně

Ano, namíření pozornosti není jen otázkou jedince. Je důležité věnovat pozornost i vyšším zájmům, které ovlivňují existenci lidstva obecně. Krátkozraké myšlení, které se v současnosti projevuje konzumním životním stylem, ohrožuje budoucnost našich potomků.

Nejvážnější problém, jemuž náš živočišný druh čelí: pomalá, ale jistá hromadná sebevražda; protože systémy vytvořené lidmi znehodnocují globální systémy, umožňující život na této planetě.

Cvičte se chytře

Možná znáte mýtus o 10 000 hodinách praxe v určitém oboru. Bohužel opakováním stejných chyb se neposunete ani po 100 000 hodinách ani o píď. Klíčem je růst – zlepšování techniky krůček po krůčku. A po 10 000 hodinách, kdo ví?

Zkoušeli jste meditovat? Dýchání má úžasný vliv na koncentraci! Golemen také odhaluje pozitivní přínos hraní her. Ano, i těch počítačových.

Zaměření se na silné stránky nás posouvá směrem k vysněné budoucnosti a stimuluje nás k otevřenosti novým myšlenkám, novým lidem a plánům.

Naopak obrácení pozornosti na slabé stránky vyvolává defenzivní pocity povinnosti a viny, jež nás uzavírají do sebe.

Kam nás vedou lídři?

Těžká otázka. Záleží na co je takový lídr zaměřený. Může být inspirativní, ale také může být zaslepený vidinou úspěchu. Dobrý lídr by měl být systémovým mozkem organizace a zajišťovat rovnováhu. Některý má přirozený talent, jiný si tyto dovednosti musí osvojit. Jste lídrem? Kam vedete svůj tým?

Kniha je komplexním návodem jak udržet kontrolu nad vlastním životem a nevyhýbá se ani širšímu kontextu ve smyslu přežití lidského druhu.

Facebook
Twitter
LinkedIn